Jáchym Topol, Jasná páka, Slepé střevo a „nová vlna“ jsou názvy kapel a hudebního hnutí, které možná více než dnešní studenti budou znát kolegové v našem profesorském sboru. Obzvlášť, pokud maturovali na meziříčském gymnáziu v 80. letech. Film s hudebními ukázkami české i britské nebo americké avantgardní hudební scény zachycuje ve vyprávění Miloše Čuříka atmosféru doby, v níž stále víc narůstal rozpor mezi cítěním a smýšlením mnoha lidí a oficiálním světem tehdejšího režimu a požadovaným způsobem chování „socialistických občanů a socialistické mládeže“. Takové odcizení vyjadřovaly nejen kapely tzv. „nové vlny“ v Praze, ale i studenti našeho gymnázia, kteří založili kapely jako Slepé střevo nebo Koroze. Z tohoto podhoubí vyrostl Happy End, jehož členové, bývalí gymnazisté Petr Fiala, Martin Knor a Herbert Ullrich vystoupili v roce 1987 poprvé na Valašském špalíčku jako Mňága a Žďorp. Jejich desku „Made in Valmez“ zná dnes asi každý. 

Ještě bych dodala, že Miloš Čuřík jezdil v 80. letech do Valmezu a na jeho programy mnozí dodnes vzpomínají. Zdejší M-klub byl známý po republice díky koncertům, které by na řadě jiných míst vůbec nebylo možné uspořádat (Vladimír Merta, Jaroslav Hutka a další) a zdejší underground, hrstka lidí podporujících Chartu 77 se scházela, opisovala knihy v rámci samizdatu a vydávala časopis Satyr. Možná i proto začala v listopadu 1989 v poněkud „neposlušném“ Valmezu sametová revoluce dřív než jinde.  

Pokud Vás téma zajímá, nabízíme i panel o dění ve Valmezu vytvořený na GFPVM ke 30. výročí sametové revoluce. A samozřejmě, běžte na Valašský špalíček, budete mít volný vstup! Stojí to za to! 

Mgr. Alžběta Zetková