Film Nebeští jezdci režiséra Jindřicha Poláka patří mezi vrcholná díla československé filmografie věnované druhé světové válce. Jedinečně zachycuje osudy československých letců ve službách britského královského letectva (RAF).  
Není náhodou, že samotný autor stejnojmenné knihy, který vystupoval pod pseudonymem Filip Jánský, byl ve skutečnosti příslušník československé 311. perutě RAF Richard Husmann. Jeho osud je typickým příkladem tehdejší politiky. Bojoval proti nacismu, přežil válku, ale po návratu do obnoveného Československa se nedočkal vděku. Nový komunistický režim považoval vojáky západní fronty za politicky nespolehlivé osoby, a tak nějakou dobu pracoval i jako pomocný dělník.

Snímek stojí na dvou hlavních postavách – seržant Študent (herec Jiří Bednář) a seržant Prcek (herec Jiří Hrzán). Každý z nich reprezentuje jiný typ muže ve válce- lehkovážný šprýmař versus intelektuální pozorovatel. Film tak přesahuje žánrové škatulky a sahá k univerzálním otázkám typu Co znamená být hrdina? Kde končí odvaha a začíná zoufalství? 

Nelze opomenout výbornou práci kameramana Jana Němečka. Letové scény působí opravdově a to nejen díky dobovým letadlům a výcvikovým záběrům, ale také díky způsobu snímání. V době, kdy nebylo možné pracovat s digitálními efekty, sáhl štáb k mimořádně pečlivé kombinaci skutečných materiálů s archivními materiály.

Film byl natočen v roce 1968, během krátkého období tzv. pražského jara. Tato doba relativního uvolnění umožnila autorům zabývat se tématy, která byla do té doby tabu. Avšak sovětská invaze v srpnu 1968 a následná normalizace způsobila, že film byl krátce po dokončení uložen „do trezoru“ a to z politických důvodů. Normalizační režim nechtěl připomínat, že tisíce Čechoslováků bojovaly na Západě a už vůbec ne v britské RAF.

Teprve po roce 1989 se filmu i našim letcům dostalo uznání, které si zasloužili. 

Mgr. Blanka Šlerková, vyučující dějepisu