Obrázek článku Terezín a setkání s paní Evelinou

Minulý čtvrtek a pátek (5.–6. 10. 2023) strávila většina třídy 5. E a několik studentů ze 3. B a 3. E v Terezíně na dvoudenním semináři „Nacistická propaganda a terezínské ghetto“.

Průzkum barokní pevnosti, bývalého židovského ghetta i věznice pražského gestapa a debaty o podstatě fungování nacistické (a jakékoliv jiné) propagandy uzavřelo on-line setkání s paní Evelinou Merovou, jednou z posledních žijících žen, která jako dvanáctiletá dívka prošla terezínským ghettem a přežila transport do Osvětimi. 

Co nás zaujalo? 

„Nejsilnějším zážitkem pro mě bylo povídání s pamětnicí Evelinou Merovou. Slyšet o tragických událostech války od někoho, kdo je doopravdy zažil, vede posluchače k ještě hlubšímu uvědomění, čím si lidé skutečně museli projít.“ 

„Paní Merová mě překvapila. Vypadala jako docela obyčejný člověk, kterého potkáte na ulici, a nijak zvlášť se nezamyslíte nad tím, čím si asi prošel. Sdělila nám fakta a nemluvila příliš o svých pocitech.“  

„Nenapadlo by mě, že existuje ještě větší hrůza než Terezín, proto mám v plánu navštívit i Osvětim.  

"Prohlídka Malé pevnosti mě vtáhla asi úplně nejvíce. Paní průvodkyně to dokázala podat naprosto skvěle a poslouchalo se to, dalo by se říci, “samo”. Díky tomu mi spoustu informací utkvělo v paměti a jen tak na to nezapomenu.“ 

"Nejvíce se mi líbil rozhovor s paní Evelinou Merovou. Já osobně jsem vždy bral druhou světovou válku jako věc dávné minulosti. Rozhovor mi však ukázal, že se o dávnou minulost vlastně vůbec nejedná, naopak se jedná o minulost velice blízkou, stále ještě hmatatelnou. To na mě udělalo silný dojem." 

„Na výletě do Terezína bych vypíchnul návštěvu podzemí. Na podzemí byla nejlepší komorní, trochu strašidelná atmosféra a mnoho zajímavých faktů.“ 

„Jako jeden z nejsilnějších momentů si vybavím, když jsme v muzeu stáli před stěnou zdobenou obrázky, které kreslily děti z ghetta, aby zapomněly na strach, utrpení a nejistotu, která je obklopovala. Za zobrazením prostých situací se mnohdy skrývaly šílené skutečnosti pobytu v ghettu, včetně naprosté izolovanosti od okolního světa.“ 

„Terezín doporučuji navštívit i dalším ročníkům, protože jedna věc je učit se o holokaustu ve škole a věc druhá je vidět naživo místo, které je s ním spjaté. Při prohlídce Velké i Malé pevnosti mi šel mráz po zádech…
Myslím, že si kolikrát dostatečně nevážíme toho, co všechno máme, a neuvědomujeme si, že problémy, kterým čelíme my, nesahají těm jejich ani po kotníky.“ 

„Díky prohlídce v Terezíně jsem si uvědomila, jak krásný mám život a jak moc je třeba si ho vážit.“ 

 

Barča, Anička, Nela, Jakub, Eliška, Lenka, Adam a ostatní účastníci semináře 

Fotografie (16)