Vstávání ve 4 hodiny (u některých v 5) ráno nám nezkazilo náladu, a tak jsme se vypravili na cestu. Po cestě nás pan průvodce informoval o různých zajímavostech z okolí, poté i o samotné Vídni.

Když jsme přijeli s hodinovým zpožděním (díky kolonám na D1 a později na Ringstraße), vyrazili jsme rovnou do Přírodovědného muzea. Některé z nás zaujala samotná budova více, než vystavované exponáty, takže si zde přišli na své jak biologové, tak fanoušci architektury a umění. Poté jsme vyrazili do Hofburgu – sídla rakouského prezidenta. Ten nás pro změnu překvapil svými rozměry (samozřejmě Hofburg, nikoli pan prezident). Poté nám pan průvodce ukázal ještě národní operu a náměstí Stephansplatz s katedrálou svatého Štěpána.

Poté jsme se po skupinkách vydali na oběd. Během obědové pauzy jsme čelili útokům prodavaček růží, které byly velmi vlezlé, a pro méně zkušené němčináře to bylo o to horší, že jsme nevěděli, jak je slušně odehnat. Naštěstí se o to za nás postaral zaměstnanec fastfoodu. Čas nám utekl jako voda a ve 4 hodiny jsme se všichni sešli na náměstí.

Následně jsme si prošli nejužší centrum města, tuto procházku jsme zakončili před vídeňskou radnicí. Nemohli jsme opomenout ještě jednu návštěvu muzea, a to kvůli použití toalet. Místní zaměstnanci z toho nebyli moc nadšení. A nakonec – přijel pro nás autobus, kterým jsme odjeli zpět domů.

Tomáš Holub, 4. E