VKV...

Fyziku milující lidé (a na gymplu jsou takoví skoro všichni) v této zkratce jistě vidí „velmi krátké vlny“.

Pak je tu ovšem další podmnožina lidí, kteří zkratku VKV dekódují jako Vrchařskou korunu Valašska – a to je, oč tady a teď běží.

(Cyklistická) Vrchařská koruna Valašska má za sebou šestý ročník a jeho slavnostní zakončení (či „Galavečer VKV“, jak tomu poněkud vznešeněji říkají organizátoři) se konalo v sobotu 2. 2. 2019 ve Vsetíně – nebo jak by řekli znalci: NA Vsetíně.

My, někteří účastníci z „gymplu ValMez“, jsme ku Vsetínu vyrazili osobním vlakem Českých drah v 09:15, trávíce cestu lehkou rozmluvou o tom, jak jde život. Se skutečností, že na slavnost dorazíme cca dvacet minut po jejím začátku, jsme byli smířeni; napřed se stejně bude zase děkovat sponzorům, pak se budou nejdřív dekorovat mlaďoši směrem od posledních k prvním – to máme supermrtě času…(mysleli jsme si).

Když jsme pak ovšem vzali za kliku dveří sálu, z jeviště zrovna odcházela kupa lidí za doprovodu slov moderátora Tomáše Perutky: „Tak to bylo pořadí juniorů na 4. až 40. místě a teď vyhlásíme pořadí na prvních třech místech...“ – a na pódiu už postávali nedočkaví pořadatelé s medailemi v rukou a vyhlíželi krky, na něž by medaile zavěsili…!!!

Adoprčic…

Fotograf (jsem) honem tahal Nikon z batohu a bratři Jelínci, kteří společně obsadili druhé místo mezi juniory, bleskem shodili kabáty a věrni svému příjmení skočili jelením skokem na jeviště, krky nastavili – a bylo jim uděleno a zavěšeno. Uufff... Stihli jsme to za vteřinu dvanáct, dostihovou terminologií „o půl hlavy“.

A pak zazněla fanfára, ohlašující vítěze a všichni obrátili zraky, očekávajíce, jak středem přikráčí vítěz juniorské kategorie – náš Metoděj Liebel – a fotograf (jsem...) se těšil, jak zvěční (m) „gympláckou“ trojici jako vítěze VKV 2018 juniorů... Jenže Metoděj nedorazil (asi kvůli nemoci?), škoda... No co se dá dělat, „Jeleni“ vše zachránili.

K hlavní, nejuniorské kategorii VKV 2018 dodejme, že v první dvacítce se (z celkem 637 letošních držitelů) umístili:

Pět „gympláků“ v první dvacítce z 637! – no není to hezké?

Co dále?

Dále je třeba říct, že ač nás několik „magorů“ bere VKV jako závod, závod to není. Ale to je na akci právě krásné – že se k ní dá přistupovat různě a každý, kdo se do ní pustí, si to „své“ najde.

A co ještě dodati?

No snad už jen, že VKV 2019 startuje – od okamžiku, kdy tohle píšu – za 51 dní a pár hodin…☺

(fotograf) Pavel Novosád

(Pozn. redakce: A také velmi skromný cyklista vékavéčkař, letos dojel na krásném 39. místě.)

Fotografie (4)